Welcome to my World!

Pokud máte jakýkoliv dotaz či připomínku, napište mi ZDE (nebo klikněte na obrázek)

http://data3.whicdn.com/images/109737282/large.jpg

Zase jsem udělala chybu a přemýšlela :D

30. srpna 2012 v 3:29 | K. |  Blá-Boly
Všimla jsem si jak málo stačí lidem ke štěstí, může to být věc či úsměv, ale musí to být od té správné osoby. Nebo jde také úplně vidět, když vám chcou strašně něco říct a jen to naznačují, to si připadám pak strašně komicky když je poslouchám jak pořád nějak naznačují a já se jich teprve po dlouhé době zeptám: "Tak co se stalo?" může to být něco jako "spadla jsem na schodech" nebo taky "no ti rodiče..." a podobné, hodně lidí začínají prakticky stejně. Když je dobrý kamarád, vyslchne vás a vyhubuje vám když si něco uděláte, že si musíte dávat pozor, pak jsou tu takový, že se rozesmějou na celý kolo a řaknou "to bylo doopravdy??" ještě jeden typ lidí je a to když si říkají 'aspoň nemám tak hrozně trpký život jako tohohle cvoka, kterýho poslouchám'. Lidé jsou různá stvoření, někteří si vylijí své srdce každému na potkání a pak mají duši na kousky když je někdo zradí a jsou tu i tací, kteří taky vylívali své srdce na potkání, lidé je zrazovali a oni si vytvořili brnění o kterém si myslí, že je neproniknutelné, i když by stačil malý záchvěv a jejich štít by se rozpadl na kousíčky. Je spousta teorií, protože je hodně lidí s rozdílným názorem, ale kdyby tu takový lidé nebyli, neměly by jsme se o čem dohadovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama