Welcome to my World!

Pokud máte jakýkoliv dotaz či připomínku, napište mi ZDE (nebo klikněte na obrázek)

http://data3.whicdn.com/images/109737282/large.jpg

Říjen 2012

Oslovení

30. října 2012 v 17:40 | Katey |  Japonština pro začátečníky
Oslovení: Význam
Onee
-chan/-san/-sama
Oslovení pro starší sestry.
Onii
-chan/-san/-sama
Oslovení pro starší bratry.
Otou
-chan/-san/-sama
Oslovení pro otce.
Oka
-chan/-san/-sama
Oslovení pro matky.
Obaa
-chan/-san/-sama
Oslovení pro babičky nebo starých žen.

Prolog

30. října 2012 v 17:17 | Aki-chan |  Other...
Sice jsem to nazvala "prolog", ale prolog to není. Chci sem dát jeden můj příběh co píšu a takhle to chci jakože oznámit. Spíš takhle, dám jich sem víc, no a budou to kapitulovky a budou vážně dlouhý. Teď jednu píšu do sešitu a je na 31stránek. Nekecám, počítala jsem to. :D

Nezodpovězené otázky

4. října 2012 v 21:28 | Aki-chan |  Blá-Boly
Každý ví jaký je to pocit nic nevědět, spousta lidí si tím už nejspíš prošly, ale mnoho ještě ani neví co to je. Když se nad tím zamyslíte tak každý něco ví a to i batolata, třebaže instinktivně. Není nikdo kdo nic neví, ale na druhou stranu není ani ten co ví všechno.
Svět je zvláštní, jsou tu otázky, které jsou tak pitomé, takže se nikomu nechce odpovídat a taky jsou tu otázky které se snad nikdy nedozvíme."Jak vlastně vznikl vesmír nebo celý svět?" Co když je jen pár malých planet a hvězd a pak prázdno, nebo co když jsme v malé skleněné kuličce kterou má nějaký tvor na opasku, nebo plaveme v obrovském břiše?. Kdo může zaručit že vesmír je nekonečný, byl snad někdo na jeho konci? A jestli jo, tak proč pak tvrdil že je nekonečný? Kdyby byl na jeho konci tak nemohl tvrdit že je nekonečný když ten konec viděl. A kdyby byl nekonečný, tak to lidé nemůžou tvrdit, protože nikdy nebyli na konci ,je to jak zamotaný kruh.
Je bůh opravdový? Existuje vůbec? Spousta lidí věří že ano ale další většina říká že svět byl stvořen epochou tím pádem být bůh nemohl. Jestli zemi a vesmír opravdu stvořil bůh, proč stvořil nás? Víme nejspíš z bible že kvůli množení, ale co když to tak není, co když to má nějaký více skrytý význam. Jak to někdo ví že co je napsané v bibli je pravda, třeba to napsal nějaký starý šílenec, který vymýšlel fantasy.(nic proti věřícím)

Je spousta lží a spousta pravd, nikdo nemůže přesně určit kolik jich je, každý člověk jich má plnou kredenc s myšlenkami.
Kdyby je chtěl člověk spočítat potřeboval by spoustu času…

Bojím se...

4. října 2012 v 21:26 | Aki-chan |  Myšlenky - plácáme bábovičky blbostí
Bojím se, že když vyjdu ven, budou mě nenávidět. Je to samozřejmé, jsem pro ně jen hrozba a nic víc. Jen divoké zvíře uvězněné v kleci strachu.

Každý večer se dívám na oblohu a přemítám, že právě teď se taky musí dívat na oblohu. Právě ten, kterého hledám. Nevím jestli je šťastný, vysoký, krásný či úplně prostý a chudý, ale vím že je to ten, kterého potřebuji.
Stačí mi jen být po jeho boku a nic víc, může mě nenávidět, ale já ho neopustím. Sice si nejsem ničím jistá, ale musím ho najít. Kdybych aspoň měla nějaké pojítko, spojitost s mou minulostí… Myslím že čím víc na něj myslím tím víc na něj zapomínám. Ani si nedokáži vybavit jeho obličej. Vím že jsme se někdy už střetli.
Vím že on mě viděl i uvnitř a ne jen navenek jako ostatní lidé, kteří mě zavřeli do této prázdné místnosti plné mých myšlenek. Jestli mě hledá nikdy mě nenajde na povrchu, musí jít pořádně do hloubky aby mě odtud vysvobodil…

KŘÍDLA

4. října 2012 v 21:21 | Aki-chan |  Myšlenky - plácáme bábovičky blbostí
Mám křídla. Létám po celé obloze. Jen se obávám, že bych mohla spadnout kdybych křídla uzavřela do sebe. Možná bych je mohla rozevřít tak, že bych pokryla celou oblohu a všechny s ní. Nemuseli by už trpět… …Nejspíš kvůli tomu křídla mám. Jestli by jeden odešel selhala by celá rovnováha.
Svět by se ponořil do záhuby jako ztroskotaná loď do moře. Slunce by zaniklo a křídla by už byla k ničemu. Všichni musí spolupracovat, i lidi kteří se nesnáší to musí vydržet. Myslím, že nakonec tenhle svět neobejmu, protože kdybych to udělala byl by tenhle svět v koncích.

Všichni by se začali postupně nenávidět a za chvíli by zbyl už jen ten nejprohnilejší člověk , který zahubil všechny ostatní. Možná v další éře budou lidé spolu vycházet lépe, tak to zkusím potom… …Kéž by měl každý křídla, zjistil by jak je namáhavé létat a obepínat všechno…




Všechno začalo právě když se svět ubíral do temnoty.
Létala jsem nad světem a přemítala kdy tenhle zpustošený kráter budu moct obejmout, abych ho nezničila, právě v tu chvíli jsem si všimla, že mně někdo pozoruje.
Nikdo mě nemá vidět, nic živého a nic s tlukoucím srdcem.
Díval se na mě jako na stvoření, které si vždycky přál vidět, jako bych byla slunce, které tak dlouho postrádal.
Přiletěla jsem k němu a podívala jsem se do modrých očí tak světlých jako nebe. Krásný pohled na zapadající slunce jsme pozorovali dokud nevyšly hvězdy…

Pokračování na další stránce

1. října 2012 v 23:57 | Katey |  Blá-Boly
Bóže, cos to provedl s mojí hlavou. Já vůbec nedokážu přemýšlet. Jen to, že začnu něco řešit mi dělá díry do hlavy :D. Dnešek, den jako každý jiný, ale i svým způsobem odlišný od všech ostatních. Vymyslela jsem další dva příběhy...
To mi jde teď nějak moc dobře, třeba sedím v buse a jedu do školy a už se mi v hlavě zrodí nápad.

Nejčastěji to bývají kraviny, jako třeba, že jedna holka šla do světa, protože nikdy nevyšla z domu. Bála se co tam všechno uvidí a potká spoustu přátel, jen kdyby tam nebyla žena, která sbírá dívky, které jsou ještě 'nevinné' a chce je obětovat, aby měla nekonečnou moc, no a naše hlavní postava se tomu samozřejmě bude snažit zabránit. Budou tam romantické zápletky, kdy se do ní polovina skupiny zamiluje a polovina bude nenávidět (dokážete si odvotit, která skupina jsou kluci a, která holky).
No to mě napadlo zrovna teďka když jsem psala, tak jsem to vymýšlela za běhu, nebo jak se to říká.Samozřejmě mám i příběhy, které jsou dosti promyšlené a rozohdně je sem dám. Dnes už nic nenapíšu, snad zítra se k tomu dostanu, pokud nebudu mít hlavu plnou učení.