Welcome to my World!

Pokud máte jakýkoliv dotaz či připomínku, napište mi ZDE (nebo klikněte na obrázek)

http://data3.whicdn.com/images/109737282/large.jpg

Únor 2013

Obyčejná hodina

28. února 2013 v 12:34 | Aki-chan |  Blá-Boly
Bloudím pustou krajinou bez života... Ne Dělám si srandu, sedím ve škole a dělám nějaký hloupý test, který abslutně nechápu. Dobrý co? Každý den si říkám, že už je to jako stereotyp belhat se s taškou přes rameno do školy a v ní ještě pár hodin sedět, abych slyšela od učitelů věci, který vyčtu z knížek. Vážně, co to s tím je, že každý se snaží, aby byl nejlepší, ale to si myslíte, že až budete schánět práci, budou se zaobírat, že jste měli na střední samé jedničky? Vážně lidi (obecně) měli by jste se už někteří probudit ze snu a začít se věnovat aspoň trochu té realitě.

Já vím, já mám co říkat když jsem skoro vždycky ponořená do snění zaobírající se povídkami, které snad nikdy nedokončím. Skoro každý mi říká "Uč se!" a když se učím tak mi pak ani nevěří, že jsem do té školy něco dělala.

Kamarádka jednou napsala "...ta příšerná bílá krychle blížící se ke mně se mi ani trochu nelíbí..." (není to slovo od slova) Má pravdu, skoro každá budova je chladná, studená a vypadá jako kostka ze stavebnice. Někdy si dokonce říkám, že dospělí nemají fantazii, že ty domy vypadají všechny stejně, ale to až příště...

AMV

26. února 2013 v 20:16 | Aki-chan |  Blá-Boly
Skoro každý správný Otaku nadšenec zná AMV (anime music video). Spousta se už pokusila vytvořit vlastní AMV. Některým se dost povedla jiní v tom zas nebyly tak obratní a u některých si prostě sednete na zadek.

AMV(Anime Music Video) - tvorba fanoušků anime komunity stříhajících, mixujícich a prolínajících scény z jednoho či více anime do videoklipu ke zvolené písni či melodii. Zajímavé a vtipné okamžiky přináší zejména těm, kteří postavy znají, obratnou prací lze dosáhnout efektu crossoverů, kdy se v klipu setkávají postavy z různých filmů a seriálů, které se v původní tvorbě dohromady nikdy nesešly a mnohé vizuální zpracování působí až překvapivě umělecky.

PS: Definici jsem našla ZDE, protože jsem nomehla vymyslet zaboha lepší popsání.
PPS:Jestli znáte nějaké dobré AMV-čko tak v komentářích je určitě místa dost :D


Život a Smrt

26. února 2013 v 18:25 | Aki-chan |  Myšlenky - plácáme bábovičky blbostí
"Musí!" "Nemusí!" "Musí!" "Nemusí!" Dohadovali se. Vnímali jenom svoji hádku, vůbec je netrápilo, že by mohli vzbudit uzlíček oblečení spící na posteli.

Bílá budova skrývající bludiště chodeb se vyvaluje přes bývalí hřbitov. Obytná zóna plná lidí, od kolébky po rakev jinak známá jako nemocnice. Každý den je tu rušno jak chtějí všichni cokoliv co jim pomůže.
Na oddělení kde leží jen ti s nevyléčitelnou chorobou, leží mezi pokojem číslo čtyři a šest, malá holčička. Bylo jí před rokem teprve dvanáct a na klinice leží už přes tři měsíce. Doktoři říkají, že je naděje 40 ku 60, že se uzdraví. Rodina stále doufá a věří v zázrak; její matka se večer co večer modlí k Bohu pro záchranu, otec přestal pít a začal chodit do práce, aby si mohli dovolit léčbu a její starší bratr, který se začal věnovat medicíně se pokouší najít lék.
To všechno malá dívenka sotva vnímá mezi tím co balancuje mezi životem a smrtí.

"Živote nech toho vždyť víš, že zemřít musí!" Řve jeden na druhého. "Ale ona toho tolik neviděla a nezažila." Brání se Život. "A navíc přece je to 40 ku 60 jak říkali ti doktoři, jsou naživu i tací, kteří neměli žádnou nebo mizivou šanci. Takže mi tady Smrti neříkej, že prostě odejde a já jí mám jenom zamávat a volat 'tak si to užij'! To nedokážu, je ještě moc mladá na to, že by měla umřít." Vyřvával Život. "Sám moc dobře víš, že to co říkají lékaři je jen iluze schovaná v papírech o pacientce." Dodává Smrt. "Vždyť ale..." Chtěl protestovat Život, Smrt ho ale přerušila. "Vždyť ale nic. Ona musí zemřít, to je zákon a ani kvůli tobě ho porušovat nebudu:" "Jsi má sestra tak bys měla stát na mé straně a ne Osudu!" Dál se rozčiloval Život. "Milí bratříčku a to jsi vážně tak natvrdlý až ti zakrněl mozek nebo to máš z přemíry kyslíku?" Poznamenala uštěpačně Smrt. Život si jen uraženě odfrkl.
"Mami.." vydechlo klubíčko na nemocničním lůžku. Oba dva se zarazili a podívali se na malé děvčátko, které prožívalo hrozné bolesti a kdyby nespala únavou tak by dozajista křičela z plných plic. "Vidíš, kdyby zde zůstala prožívala by život jen v bolestech. Takhle to nebude tak nepříjemné, protože neví o co by v budoucnu přišla." Měla na krajíčku. Život si povzdechl a kývl na srozuměnou.
Bylo kolem páté ráno když se sestřička, obcházející místnost po místnosti, dostala do dívčina pokoje. Slunce právě vycházelo a i přes dané překážky jako sklo a různé předměty se dostalo na holčiččin obličej. Byl bledý a velmi křehký. Plavé vlasy, které jako by zářily všemi možnými barvami jí splývali podél tváří až na polštář. I když byla vyhublá až šly vidět lícní kosti, měla velmi uvolněný výraz jako by něco zlého skočilo. Jako by se právě probudila z noční můry.

Déšť

22. února 2013 v 0:14 | Aki-chan |  Myšlenky - plácáme bábovičky blbostí
Déšť jemně padá na uličky města. Lidé stále někam spěchaji a ani si nevšimnou, že prší. Kapka za kapkou pomalu dopadává na paraplíčko, které mě chrání před promočením. Obloha, která přes obrovské nánosy mračen nelze vidět, teď brečí za strátu blízkých přátel. Člověk jako by byl jen malá část tohoto světa ukrývající se před ním. Každý se narodí, aby mohl žít, ale nikdo tu není večně proto všichni odcházejí.

Červená, jablko schované v mé dlani svití na všechny strany. Zbožňuje červenou a vše co se s ní spojuje proto mu to nesu. Už je to dlouho co jsem u něho byla naposledy tak nesu i květiny jako omluvu... Cesta, nekonečně mnoho rozhodnutí, které vás donutí zahnout tím správným směrem se teď klikatila jako had. Z ulic pomalu odtéká špína a nenávist lidí okolo, a já? Já kráčim uprostřed toho všeho jen pro jedno; jablko. Nikdo si mě nevšímá a přesto je na mě upřených bezpočet očí propadlí nicotou a prázdných slov. Uhrančivě sledují jak kráčím vstříc mostu. Mostu jenž stačí přejít a budu tam kde chci být: u něj. Kameny, které tvoří půdu pod nohama se začala zvedat ve chvíli kdy jsem došla na kraj propasti, přes kterou vede most, po kterém přejdu. Krok za krokem se pokouším zničit tu neviditelnou bariéru mezi mnou a jím. Uprostřed se zastavím. Cítím jeho přítomnost, sklopím deštník a nechám kapky, aby mi stékali po těle. Už jsem celá promočená když ho uvidím, je přesně takový jak si ho pamatuji. Natahuje se pro to jediné; jablko. Podám mu ho a on se do něj dychtivě zakousne. Povídáme si jak to máme ve zvyku než mě doprovodí na jeho místo tam mezi kameny trčící ze země. Na každém je jiné jméno a fotka, aby lidé věděli kam mohou dát dary jako poděkování či omluvu. Dojdeme na místo, nadechnu se a rozhlédnu se okolo, vše je tak jak to bylo posledně. Tady se nikdy nic nemění pokud nepřibyde další kámen, další jméno a další fotka. Tady kde spí všichni živý...


Zimní krásy

21. února 2013 v 23:04 | Aki-chan |  Blá-Boly
Obrovské květy rozpínající se nad hlavami všech, kteří jsou v dosahu se nepříjemně kupí na jednu hromadu. Střípky padající z těchto krás se vždy lehce rozbijí o zem. Tancují mezi stromy, hrají honičky s větrem a nakonec jemně dopadnou. Květy, které teď už pokrývají většinu oblohy se snaží zahrnout vše do zářivého bíla.Kolemjdoucí lidé se většinou ani nezastavují nad něčím tak otravujícím co jim dopadá na hlavy. Jdou se schovat nebo utéct před zápacou těchto střepin oblohy.

Jak krásné být venku a divát se jak zrcadílka proudí kolem vás. Jak se předhání a vztahují se jedna před druhou. Mračna odejdou a sníh ustane. Vše během pár minut zmizí pod záplavou bot tak, že to vypadá jako by se nebe před chvílí neradovalo.


Přípony

21. února 2013 v 20:55 | Aki-chan |  Japonština pro začátečníky
-chan Přípona -chan se používá tehdy, když chci danou osobu oslovit zdrobnělině.
-kun Přípona -kun je oslovení hlavně pro chlapce mezi kamarády.
-san Přípona -san je neutrální a může se sní oslovovat snad každý.
-senpai Přípona - senpai je určena lidem z vyšších ročníků (nejen ve škole) nebo osobám starším ke kterým vzhlížíte.
-sensei Přípona -sensei se používá pro učitele, doktory resp. ti, kteří vystudovali nějakou prestižní školu.
-sama Přípona -sama je nejzdořilejší oslovení, které snad existuje. Používá se pro osoby, kterých si hluboce vážíte nebo lidi s aristokratických kruhů.
-dono Přípona -dono je formální přípona, kterou projevjete respekt k dané osobě.